Home Články Strategie pro vzdělávání a komunikaci v lesnictví 2003

Tento materiál byl zpracován pro časopis Lesnická práce – vyšel v čísle 11/2003

LP 11 2003         sken článku v časopise

Přesto že se všichni s produkty lesů a lesního hospodářství denně setkáváme, nemá veřejnost o lesnictví vůbec ujasněnou představu. Výsledky průzkumu veřejného mínění z roku 2002 byly velkým překvapením. Ukázalo se, že většina obyvatel našeho státu nedokáže rozlišit rozdíl mezi lesníkem a myslivcem. Neví vůbec kolik a jaké práce péče o lesy stojí. Neuvědomují si jaké všechny funkce lesy plní. Většina dotázaných dokonce uvedla, že lesníka v lese v životě neviděla.

Ing. Jiří Pohan - Česká komora odborných lesních hospodářů

Naše účast v programu: Strategie pro vzdělávání a komunikaci v lesnictví

Lesy  zabírají třetinu celkové rozlohy naší země. Plní mnoho různých ekonomických a celospolečenských funkcí. Můžeme říci, že všichni obyvatelé našeho státu lesy nějakým způsobem užívají. Obyvatelé měst lesy navštěvují hlavně za účelem rekreace, lidé z venkovských oblastí lesy užívají v mnohem větším rozsahu. Mnohým poskytují obživu a zaměstnání, jsou pro místní obyvatele významným zdrojem energie – palivového dřeva. Zvláštní skupinou uživatelů jsou vlastníci lesů, kteří na svých majetcích již několik let pracují.

Přesto že se všichni z nás s produkty lesů a lesního hospodářství denně setkáváme, nemá veřejnost o lesnictví vůbec ujasněnou představu. Výsledky průzkumu veřejného mínění z roku 2002 byly velkým překvapením. Ukázalo se, že většina obyvatel našeho státu nedokáže rozlišit rozdíl mezi lesníkem a myslivcem. Neví vůbec kolik a jaké práce péče o lesy stojí. Neuvědomují si jaké všechny funkce lesy plní. Většina dotázaných dokonce uvedla, že lesníka v lese v životě neviděla.

Toto je opravdu alarmující zjištění, pro nás lesníky to znamená, že jsme asi něco zanedbali. Zapomněli jsme při své každodenní práci, kterou konáme v hlubinách našich lesů,  na propagaci svého významného a ušlechtilého řemesla.

Současný pohled na lesáky vytvářený médii není nejlepší. Ve zpravodajství vidíme jen problémy, které jsou v honbě za sledovaností ještě zveličené a mnohdy neobjektivně podané.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutno s tímto problémem něco udělat. Nebude to jednoduchá práce v krátkém časovém horizontu, ale dlouhý proces, na kterém se každý z nás musí nějakým způsobem podílet.

Jedním z kroků, který byl v této věci udělán, je vznik projektu Strategie pro vzdělávání a komunikaci v lesnictví. Tento rozsáhlý projekt byl připraven ministerstvem zemědělství ve spolupráci s FAO (Organizací pro zemědělství a výživu při OSN). Náklady projektu jsou zcela hrazeny z prostředků FAO.

Cílem projektu je přinést nové moderní metody komunikace, naučit lesníky základním dovednostem při jednání s vlastníky a vystupování na veřejnosti. Díky získaným znalostem zlepšit povědomí veřejnosti o lesnictví a zlepšit obousměrný tok informací.

První pracovní schůzka k tomuto tématu proběhla 27.února 2003 na půdě Lesnické fakulty v Praze.

Zde se sešli zástupci všech lesnických škol, profesních organizací a lesnických firem zřizovaných státem s organizátory celého projektu a zástupci FAO. Národním koordinátorem projektu je ing.Andrea Pondělíčková, v té době ředitelka Odboru rozvoje lesa MZe. Jedním ze tří národních konzultantů projektu je RNDr. Marcel Riedl, CSc. z LF ČZU Praha (jeho článek k tomuto tématu byl uveřejněn  LP 5/2003).  Naše v té době zcela nová organizace ČKOLH byla taktéž přizvána.

Na tomto úvodním sezení byli všichni přítomní seznámeni se základní ideou projektu s pozadím vzniku a jeho cílem. Byly stanoveny základní koncepce a přednesen návrh časového harmonogramu. Z jednání vyplynulo, že současnou situaci je opravdu nutno řešit. Jako hlavní cílová skupina školení byli vytipováni odborní lesní hospodáři (bez rozdílu ve výkonu), kteří jsou při své práci v každodenním úzkém styku s vlastníky a veřejností. Samozřejmě ani ostatní profese v oboru nebudou z projektu vyloučeny.

Celý projekt, který byl pod patronací FAO již realizován ve Slovinsku, je rozdělen do několika fází. V první fázi jsou na dlouhodobých kurzech připravováni speciální školitelé, kteří budou v dalších již kratších seminářích předávat informace cílovým skupinám – např. OLH.

Projevili jsme zájem zúčastnit se již první fáze. Nakonec jsme však pro velkou časovou zátěž tuto myšlenku opustili. Školení v první fázi probíhají v celkové délce několika týdnů a to si nikdo z nás aktivních OLH nemůže dovolit.

Konečná dohoda tedy zněla: OLH budou přizváni do druhé fáze, tzn. budou školeni.

Na druhý den nás paní ředitelka ing. Pondělíčková  požádala o zprostředkování setkání zástupců FAO s konkrétním drobným vlastníkem lesa.

Toto setkání se uskutečnilo 28.2. na okrese Pelhřimov. Zde se pánové Reeb a Van Lierop setkali s vlastníkem a v přátelské atmosféře v lese u ohně se zajímali o systém výkonu odborné správy na drobných majetcích.

Jak již bylo uvedeno, v první fázi projektu byla připravována skupina budoucích trenérů – školitelů.

Trenéři absolvovali několikadenní semináře, kde se učili předávat své poznatky ostatním.

Tohoto prvního cyklu jsme se jako OLH neměli účastnit. Změna nastala po zásahu zástupců FAO na konci června, kdy bylo rozhodnuto, že součástí výcviku trenérů bude i první kontakt s jejich budoucími posluchači.

Proto jsem byl v pondělí 30.6. požádán, abych na druhý den zajistil alespoň několik kolegů odborných hospodářů a zúčastnili jsme se třídenního školení. Školení probíhalo v příjemném prostředí Hotelu Křemešník na okrese Pelhřimov. Několik kolegů přišlo i od lesní správy LČR Pelhřimov. Celkem se prvního dne zúčastnilo asi 10 odborných hospodářů a revírníků.

Trenéři nás seznamovali s participačními metodami. To jsou nové moderní metody komunikace, pomocí kterých může být úspěšně a účelně vedena diskuse se skupinami lidí na různá témata.

Metody, jejichž významnou součástí je grafický rozbor problému, byly pro nás zcela nové a nepochopitelné. Některé části v nás vyvolávaly dojem, že jsou v praxi zcela nepoužitelné.

Vzbuzovalo to v nás jistou nevoli a trenéři zažívali horké okamžiky. Druhý den to nebylo o mnoho lepší. Někteří kolegové se již nedostavili a musel jsem zajistit jiné. Trenéři, všichni mladí lidé, se opravdu snažili nás zaujmout a předváděli nám další nové postupy. Zástupce FAO a kolega ze  Slovinska vše pozorně sledovali a vše co jsme vytvořili dokumentovali. Veškeré písemné a grafické materiály byly uschovány k vyhodnocení.

Pro třetí den jsme s kolegou dostali za úkol zajistit na čtvrteční odpoledne několik vlastníků lesů i s rodinami, pro uspořádání řízeného pohovoru.

Telefonicky jsme se obrátili na vlastníky, jímž vykonáváme odbornou správu a pozvali jsme je na společné večerní posezení, kde se budou rozebírat problémy lesnictví. Mnozí, asi v obavě z nějaké utajované reklamní akce, odmítli, ale nakonec jsme získali příslib od dostatečného počtu účastníků.

Ve čtvrtek ráno jsme se sešli v hotelu k přípravě večerního sezení. Obrovským šokem pro nás bylo oznámení organizátorů, že večerní sezení s vlastníky si  musíme sami připravit a že jej také budeme celé řídit bez jakékoli pomoci trenérů a organizátorů. Hlavní použitou metodou bude „ H-forma“, kterou jsme předchozí den zkoušeli.  „H-Forma“ se nazývá grafická metoda, při které drobná skupina dotazovaných (v našem případě čtyřčlenná) hledá k danému tématu všechna pozitiva a negativa. Jejich jednotlivé názory a hodnocení se zaznamenávají dle určitého schématu na papír, jehož hlavní osy jsou ve tvaru písmene H. Po definování negativ a pozitiv se přidají bodové hodnoty významu jednotlivých názorů a společnou diskusí se navrhnou možné metody řešení. Metody řešení se taktéž významově ohodnotí a v poslední fázi jeden ze skupiny odprezentuje společný výsledek ostatním skupinám.

Bylo nám hodně úzko, ale nezbylo než se dát do práce. Naše pracovní skupina byla pětičlenná. Ze všech zúčastněných zbylo do posledního dne pouze nás pět. Dva OLH, dva revírníci LČR a jeden kolega z Lesprojektu.  Připravili jsme si veškeré potřebné materiály jako například časový rozvrh večera s minutovou přesností, rozložení nábytku v místnosti, rozlišovací jmenovky pro účastníky, předkreslili jsme si „H-formy“, pomůcky na kreslení a další drobné detaily. Náročným bodem příprav bylo stanovení několika pro vlastníky důležitých témat, o kterých by se večer diskutovalo. Nakonec jsme si rozdělili úkoly na vlastní vedení večera. Moderátorem celé akce jsem měl být já. Vše probíhalo pod dohledem, ale s minimální pomocí instruktorů. V průběhu příprav jsme se s nimi přeli o jednotlivé detaily, které se nám zdály jako zcela nepoužitelné.

Hodinu před zahájením akce jsme se opět sešli. Situace se nám jevila jako velmi vážná a opravdu jsme se obávali jak vše dopadne. Silná nervozita byla cítit i na instruktorech a ani zástupci FAO nepůsobili zcela klidným dojmem.

Na domluvenou sedmnáctou hodinu se sešlo k našemu potěšení asi 25 účastníků. Muži, ženy a několik dětí.

Prvním úkolem bylo zvolit jedno z devíti připravených témat, o kterém se dnes večer bude hovořit. Pro hlasování o byly použity zcela netradičně semínka fazolí. Překvapilo nás, s jakým zájmem volba proběhla a bylo zvoleno téma : Ekonomický efekt hospodaření v lese.

Poté probíhal vlastní řízený rozhovor, při kterém oslovení zpracovávali za asistence mých dalších 4 kolegů své „H-formy“.

Akce, trvající 90 minut, probíhala velmi dobře a účastníci se, pro nás s překvapivým zaujetím, zabývali určeným tématem. Závěrečná prezentace výsledků byla velmi zajímavá a účastníci bez ostychu přednášeli názory a doporučení svých skupinek. Po skončení akce byla ještě velká chuť o problému dále diskutovat. V závěrečném hodnocení byli všichni pozvaní velmi spokojeni a děkovali za příjemný a zajímavý zážitek.

Jedinou škodou pro vlastníky bylo, že  tento večer byl zaměřen na praktické vyzkoušení metody a nikoli na řešení konkrétního problému, to znamená že výsledky nebudou hodnoceny z hlediska obsahu, ale z pohledu úspěšnosti použité metody.

Veškeré materiály byly opět zaarchivovány a inspektoři FAO si zapisovali vše, co v průběhu večera zaznělo.

V závěrečném hodnocení akce jsme dostali uznání a poděkování za precizně odvedenou akci a veškerá nervozita byla pryč. Ač jsem byl velkým kritikem použitých metod, musím přiznat, že pomocí těchto postupů je možno získat od skupiny dotázaných obrovské množství informací a najít velmi zajímavá řešení problému.

Těmito metodami lze zcela odbourat ostych a nedůvěru účastníků a zapojit do diskuse i ty, kteří jindy mlčí.  -  Vždyť „největším problémem nemusí být vždy ten nejhlasitější“.

Akce nám ukázala, že je nutné se učit novým netradičním metodám v komunikaci a že cílová skupina lesníků, kteří pracují přímo s vlastníky, byla zvolena dobře.

V současné době se projekt blíží do druhé fáze – školení cílových skupin a byl na základě výsledků první fáze ještě upraven.

Byla přidána další témata hlavně z oblasti řečnického umění a vystupování na veřejnosti.

Dalším rozvojem projektu byl nyní pověřen ÚHÚL.

Jako ČKOLH se budeme snažit zajistit svým členům účast v tomto projektu. Absolvování tohoto semináře bude určitě přínosem pro každého z nás a mohu jej jen doporučit.

 
Ing. Jiří Pohan

předseda ČKOLH

 

Aktualizováno (Čtvrtek, 13 Duben 2017 16:56)