V lednové lesnické práci roku 2016 byla tradiční novoroční anketa.

logo LP 1 2016

Jak hodnotíte rok 2015 z pohledu odborných lesních hospodářů?

Z pohledu odborných lesních hospodářů nedošlo v uplynulém roce k žádným změnám v jejich zákonném, nebo „lesnickopolitickém“ postavení. Za toto jsme rádi a věříme, že i v budoucnu nebudeme muset řešit nějaké zásadní změny pohledu na naší práci nebo postavení v zákoně.

Vnímám, že představitelé ministerstva zemědělství hodnotí naši práci jako potřebnou a prospěšnou.

První polovina lesnického roku byla relativně klidná, lokálně jsme řešili silné škody námrazou, i přes jarní sucho (první náznaky letošního počasí) proběhlo zalesnění bez zásadních problémů. Stav porostů nevykazoval nic mimořádného.

Vše se otočilo až v létě. Stejně jako na všech majetcích i v lesích menších a drobných vlastníků se objevil kůrovec coby následek sucha. V druhé polovině roku tedy začal boj s kůrovcem, vlastníky, cenami a odběrateli. Konec roku a první čtvrtletí 2016 bude zásadním pro asanaci škůdců a základem pro vývoj v příštím roce. Pro úspěšné zvládnutí kalamity musíme všichni v celém řetězci spolupracovat.

Ne vše jsme však schopni ovlivnit. Druhou polovinu práce za nás musí udělat příroda a hlavně počasí.

Věřme, že se to povede.

Rok 2015 přinesl i některé novinky v administrativním světě. Pro žadatele o dotace z krajů a ministerského rozpočtu vznikla nová povinnost zaregistrovat se ještě před podáním žádosti o dotaci. Termín byl konec dubna. Předpokládám, že pro toto byrokratické opatření s kořeny v EU, nemálo vlastníků lesů ztratilo možnost v roce 2015 požádat o dotaci a i v příštích letech bude docházet k opomenutím a chybám.

Další „radosti“ vlastníkům přinesl Zákon o uvádění dřeva na trh, kdy všem vznikla poprvé povinnost podat hlášení za rok 2014. Tato nová administrativní povinnost je vynucována zákonem a kontrolována. Malé vlastníky zatěžuje, v mnoha případech téměř kriminalizuje a nevěřím, že se nám za celý rok podařilo zabránit vydrancování byť jediného lesa v ČR nebo hektaru tropického pralesa, což bylo původním krásným záměrem Nařízení o dřevě Evropského parlamentu.

Další novinkou byl rozjezd dotací z Programu rozvoje venkova 2014-20, který začal o více jak rok později. (Zdá se, že evropští i naši byrokrati pro samou byrokracii nevědí co dříve.) V pololetí vyšla pravidla pro zalesňování zemědělských půd a jako novinku přinesla změny ve stanovení hektarových počtů sazenic odlišně od současné a tradiční vyhlášky. Nově také definovala vhodnost pozemku k zalesnění v evidenci LPIS. Protože některé projekty byly realizovány již na jaře, jak už to u zalesnění bývá, docela dost jsme se coby vlastníci a hospodáři zapotili. Doplňovali jsme sazenice do nových minimálních počtů a se strachem nahlíželi do evidence LPIS.

Současně vyšla pravidla pro první kolo žádostí z Programu rozvoje venkova a my drobní a malí vlastníci jsme se těšili na možnosti pořídit si nějakou tu potřebnou lesnickou techniku. Drobný vlastník lesa nemá ze svého hospodaření žádný pravidelný a významný příjem. I on však musí v lese hospodařit a plnit všechny povinnosti a nařízení. Musí snášet různá příkoří a omezení. Jeho les je užíván pro veřejnou potřebu, kradou mu dřevo, jezdí na motorkách, však to všichni známe.

Pravidla však byla pro nás velkým rozčarováním. Vše pro velké vlastníky, obce a města. Definice strojů a stanovení minimálních výměr pro jejich pořízení ukázalo, že buďto problému „někdo“ nerozumí a zcela nechápe význam, potřeby a počty malých vlastníků, nebo bylo celé první kolo silně zalobováno „velkými“. Výsledky po podání žádostí (k vidění na stránkách SZIF) jasně ukázaly, že celý program byl postaven špatně. Pokud zůstane dotační titul nedočerpán a žadatelů je méně než peněz, znamená to asi něco jiného, než že jsou žadatelé na tom tak dobře, že už ani dotace nepotřebují. Toto přesně ukazuje potřebu řešit dotační programy včas a s těmi, pro které by měly být určeny. Drobným vlastníkům, ani nám jejich hospodářům, se vůbec nepodařilo prosadit své názory do řídících orgánů programu. A vlastně se nás ani nikdo neptal. Vždyť soukromých lesů je „pouhých“ pár set tisíc hektarů.

Kvalitní vyhodnocení minulého programu 2007-2013 by určitě ukázalo, že i při vyčerpání poměrně malých částek z celkového balíku prostředků bylo uspokojeno velké množství žádostí malých vlastníků. V rámci minulých kol bylo pořízeno mnoho užitečných strojů, které usnadňují a zefektivňují práce v lesích a výrazně zvyšují bezpečnost práce. Byl to i jakýsi projev státu a EU, že si malých vlastníků lesů váží a vnímá jejich potřeby. V tomto rozpočtovém období to prozatím cítit není.

Přes všechno negativní výše uvedené, nám všem přinesl minulý rok určitě i mnoho pěkného, spokojenosti z vykonané práce a radosti ze života.

 

Jaké hlavní problémy z hlediska lesnického hospodaření očekáváte v roce 2016?

 Tento rok bude ve znamení kůrovce, a jak jsem zmínil, musíme společně napnout všechny síly k zvládnutí tohoto problému.

Možná že tento problém můžeme vnímat i z trochu opačného pohledu. Kalamita sice přinese starosti, určitě dojde k narušení a někdy i rozvrácení mnohých porostů. Jsou a budou odbytové potíže. Cena surového dříví poklesne.

Na druhé straně to vše přinese práci hlavně drobným živnostníkům, kteří dlouhodobě v oboru živořili. Jsou to obyvatelé malých obcí a chudých regionů a větší množství práce napomůže ke zlepšení jejich situace. Vždyť v lesnictví se dnes setkáváme s problémem nějakého slušného těžaře vůbec sehnat.

Narušené porosty se budou následně zalesňovat. Určitě se výrazně zvýší množství vysazovaných MZD, což všichni cítíme jako žádoucí. Narušení zápoje věkově a druhově monokulturních smrkových porostů může být startovacím impulzem k rozvoji přirozeného zmlazení i v místech, kde bychom jako lesníci na to neměli odvahu.

Viditelně velké škody suchem na přírodě a dobře zvládnutá kalamita nám lesníkům může přinést i jistý mediální zájem a uznání veřejnosti, což je také věc, která našemu oboru chybí.

Vždyť všechno zlé je pro něco dobré.

Nesmí toho však být moc, a pokud se nezlepší srážkové deficity, tak to zlé převládne. Uvidíme!

V květnu očekáváme druhé kolo dotací z PRV, ve kterém budou lesnická opatření. Pravidla neznáme, nejsou snad tajná, ale asi ještě nejsou napsaná. Doufám, že všichni zájemci budou mít šanci a že žádosti například na výstavbu oplocenek budou dostupné pro drobné vlastníky jednoduchým administrativním postupem. Vždyť právě u drobných vlastníků (do tří hektarů to ani nemají povinné) je výsadba MZD dlouhodobým problémem. Proto je potřeba je stimulovat a ne jim nastavit nesplnitelné limity jako je délka oplocenek minimálně jeden kilometr. Uvidíme!

Věřme, že v letošním roce na nás stát kromě EET a kontrolních hlášení DPH neuvalí ještě další administrativní radosti. Také očekáváme novelu zákona o myslivosti a novou vyhlášku o škodách na lesních porostech. Hodně se o tom mluví, ale ve skutečnosti žádné informace nemáme. Co to přinese? Uvidíme!

Jsem optimista, věřím, že všechno zvládneme se ctí a letošní rok nakonec budeme hodnotit dobře.

Uvidíme!

Přeji všem hodně sil, zdraví a pracovních úspěchů.

 

Ing. Jiří Pohan

předseda ČKOLH, drobný vlastník lesa a OLH

Aktualizováno (Čtvrtek, 13 Duben 2017 18:47)