Česká komora odborných lesních hospodářů

V březnové Lesnické práci (ročníku 2017) jsem vyjádřil svůj názor v anketě:

Názory zástupců lesnického oboru na Národního akčního plánu na změnu klimatu

– Jak hodnotíte Národní akční plán adaptace na změnu klimatu jako celek (vyváženost, realizovatelnost adaptačních opatření, alokované prostředky, termíny apod.)?

Národní akční plán je širokým dokumentem, který popisuje budoucí rizika (spíše jistoty) vývoje klimatu a jeho vlivu nejen na lesnictví, ale na celý ekosystém včetně lidské společnosti a ekonomiky. Plán se snaží najít konkrétní ohrožené složky ekosystému, nebo zájmů společnosti a navrhuje možná a pravděpodobně dosažitelná opatření.

Některé problémy např. i v lesnictví jsou veřejně známé již dlouhou dobu a stále se nedaří dosáhnout významnější změny stavu. V zemědělství je to obdobné - zhutňování půd se neřeší, honíme hektary v LPISu a vyřezáváme keře a okraje lesů, pěstujeme monokulturní porosty kukuřice na nepotřebnou bioelektřinu, řepku do paliva, které nám ničí motory. Ti samí lidé, kteří toto všechno dopustili, nyní vytváří akční plány.

Je nutné říct, že ani podrobné definování problémů a návrhů řešení nepřinese změnu, pokud nebude veřejnost a zainteresované složky (vlastníci, nájemci, správci) dostatečně silně stimulováni. Stimulace je důležitější než zákonné donucování a sankce. Oteplování je ale plíživé a v jednom volebním období politiků se neprojeví. Nevěřím proto, že politici budou ochotni uvolnit prostředky na tuto opravdu důležitou investici.

Obávám se, že většina záměrů skončí jen deklarací a podpůrná opatření budou tak administrativně sešněrována, že vlastně nebudou reálně proveditelná. Možná tak ta, která půjde naplnit zákonným nařízením vlastníkům a podnikatelům, která ponesou finančně na svých bedrech oni.

– Z oboru se ozývá, že už stávající systém podpor je především pro malé vlastníky administrativně příliš zatěžující. Jaká je vaše dosavadní zkušenost s čerpáním dotací u malých vlastníků?

Jako příklad mohu uvést otázky, které s tématem souvisí – zvyšování podílu MZD v porostech, podpora přirozeného zmlazení, ochrana lesů. Vnášení MZD bylo a stále je podporováno dotací. Dotace je sice podporou, ale v žádném případě malého vlastníka lesa nestimuluje, aby do svého lesa vysadil meliorační dřeviny, které mu přinesou mnohonásobně zvýšené náklady a pracnost, následně v mýtním věku problematické zpeněžení.

Možnost čerpání dotací od roku 2016 opět z rozpočtu MZe je zkomplikováno zcela zbytečným administrativním opatřením - registrací s termínem, zdůvodněnou jako naplnění EU požadavku o „motivačním účinku“ dotace, která mnoha možným žadatelům znemožní čerpání, protože nevěděli nebo zapomněli podat registraci v termínu. Dotace je na vysazené jedince a sotva pokryje nákup sazenic.

Pro oplocení založené kultury od loňska mohou vlastníci také čerpat podporu (což je příjemná novinka), která ale bohužel zdaleka není dostupná všem. V dotaci je stanoven minimální limit čerpání (minimálně 250 m), žádost se podává v systému SZIF a vlastník lesa, který žádá o podporu na oplocení kultury MZD, se musí opět zaregistrovat. Tentokrát do portálu farmáře. Dále musí vypracovat žádost, která má 11 stran (pro „jednoduchost“ se zde uvádí i takové věci jako např. bilanční suma roční uzávěrky v EUR kurzem k 31. 12. předchozího roku a jiné, pro žadatele nesrozumitelné věci), doložit mapu a potvrzení OLH o tom, že oplocenka je opravdu potřebná. Tato žádost se administruje elektronicky a běžný nezkušený vlastník lesa ji nemá šanci zvládnout. K žádosti se následně v různých termínech podávají další přílohy a trvá přibližně rok, než je žadateli dána dohoda k podpisu.

Nebude pro běžného malého vlastníka lesa jednoduší vysadit smrk a nechat to osudu?

Ing. Jiří Pohan

OLH a vlastník lesa